Pomoc, je to stres nebo úzkost?
5 min. čtení
Když Lisa spěchala po práci na rodičovské sdružení, uvědomila si, že zapomněla říct manželovi, že se dnes vrátí pozdě. Večer by měla začít pracovat na zprávě, kterou má odevzdat koncem týdne a do té doby se musí rozhodnout, co koupí své tchyni k narozeninám. Kupovala jí vloni květiny? Lisa si pomyslela, že se jí život zredukoval na odškrtávání jednotlivých položek na seznamu úkolů.
Spadá to ještě do kategorie stresu?
V každodenním životě se stres a úzkost často používají pro popis stejného pocitu. Ačkoli se oba překrývají, mají velmi odlišný původ. Biologicky je stres přirozenou reakcí našeho organismu, když čelíme nebezpečí. Může zlepšit naši schopnost reagovat na potenciálně nebezpečné nebo náročné situace.
Když se cítíte vystresovaní, je to obvykle ze známé příčiny – možná se snažíte stihnout termín pro odevzdání důležitého dokumentu, nebo vám přestane fungovat motor uprostřed rušné ulice. Když se však tento bezpečnostní mechanismus spustí bez známé příčiny, nebo když je vaše reakce na stres přehnaná a prodloužená, můžeme hovořit o úzkosti nebo úzkostné poruše.
Každý třetí člověk někdy v životě zažije úzkostnou poruchu
Přestože její úzkost pokročila na úroveň, kde začala zasahovat do jejích každodenních činností, Lisa svým blízkým po dlouhou dobu o svých pocitech bezmoci nic neřekla. Všimla si, že už nebyla schopna se odpoledne uvolnit při hře se svými dětmi, což bývala její oblíbená zábava ve volném čase. Několikrát denně zažívala záchvaty závrati a bušení srdce. Neustále ji přepadaly obavy, i když k nim neměla žádný důvod.
Vyhledat pomoc není známkou slabosti. Vyhledání pomoci je známkou zodpovědnosti, protože šance na zlepšení jsou lepší, když se úzkost řeší brzy.
Co se děje v mozku?
Naše reakce na stres jsou automatické a vrozené. Během evoluce strach a panika vyvolaná v mozku našich předků znamenala větší šanci na přežití.
Amygdala, oblast v mozku, která přispívá ke zpracovávání emocí, hraje důležitou roli v rozhodnutí „bojovat, nebo utéct“. U úzkostných lidí je amygdala náchylnější k podnětům vnějšího prostředí, na něž reaguje intenzivní stresovou reakcí, a nakonec způsobuje vypnutí spojů v mozku odpovědných za racionální uvažování.
Dobrá zpráva: Hodně toho můžete udělat sami!
Můžeme svůj mozek „trénovat“, abychom přesměrovali jeho reakci na stresující podněty, které mohou vyvolat úzkost. Příkladem je, když si uvědomíme, že nejjednodušší způsob, jak splnit své každodenní úkoly, je řešit je jeden po druhém podle priority. Abychom to zvládli, musíme povzbudit racionální část našeho mozku, aby převládla nad emocionální částí a „zkrotila“ naše případné pocity strachu a úzkosti.
Uvědomte si své pocity.
Když začnete pociťovat strach, nepříjemné pocity nebo napětí, přestaňte s tím, co právě děláte, a soustřeďte se na své dýchání. Zhluboka a rovnoměrně se nadechujte a vydechujte. Pomůže vám to znovu získat klid a uvolnit veškeré napětí nahromaděné v organismu.
Udržujte si pozitivní přístup.
A i když jste dosud nedosáhli svého cíle, buďte hrdí na svůj pokrok. Udržování pozitivního přístupu povede k úspěchu.
Mluvte o svých problémech.
Otevřené hovory s vašimi blízkými vám mohou pomoci identifikovat příčinu vašeho stresu. Pak budete schopni situaci řešit efektivněji.
Nespěchejte.
Když si plánujete svůj den, ujistěte se, že si v něm uděláte čas na odpočinek a socializaci. Zamyslete se, co vám dělá radost, a ze svého harmonogramu vypusťte věci, které nijak nepřispívají k vaší tělesné a duševní pohodě.
Omezte příjem kofeinu a alkoholu.
Kofein a alkohol vám mohou zvýšit hladinu stresu. Raději si dejte vodu a přírodní ovocné šťávy.
Add some colour to your meDodejte svým jídlům na barevnosti.
Zdravá a vyvážená strava se spoustou ovoce a zeleniny může pomoci udržet váš imunitní systém v rovnováze, čímž podpoříte své zdraví, až budete ve stresu.
Dopřejte si zdravý, osvěžující spánek.
Budete-li každou noc spát sedm a více hodin, zlepšíte svou koncentraci, paměť i produktivitu a zvýšíte přirozenou obranyschopnost organismu.
Každý den cvičte.
Zůstaňte fyzicky aktivní. Pohyb na čerstvém vzduchu zlepší vaše duševní i fyzické zdraví.
Co když mám pocit, že se nedá nic dělat?
Úzkost lze léčit účinnými a bezpečnými antidepresivy. Lisa se rozhodla pomoci sobě i své rodině. Rozhodla se pro kombinaci psychoterapie a léčivých přípravků, které jí doporučil lékař. A i když se to zdálo jako dlouhá doba, nyní má opět pocit, že má znovu život pod kontrolou.
Každodennímu stresu se lze vyhnout jen obtížně. Když si uděláme čas na odpočinek a udržujeme zdravý životní styl, můžeme výrazně přispět ke své duševní a fyzické pohodě.
References
- Dernovšek MZ, Gorenc M, Jeriček H. Ko te strese stres : kako prepoznati in zdraviti stresne, anksiozne in depresivne motnje Ljubljana: Inštitut za varovanje zdravja Republike Slovenije, 2006
- Dernovšek MZ, Valič M, Konec Juričič N. Obvladajmo anksioznost : priročnik z delovnimi listi za vodje delavnic in predavatelje. Ljubljana: Društvo za pomoč osebam z depresijo in anksioznimi motnjami, 2011
- APA. What’s the difference between stress and anxiety? [internet]. 2020. American Psychological Association 2021 [cited 18.2.2019] Dosegljivo na: https://www.apa.org/topics/stress/anxiety-difference
- Inštitut za razvoj človeških virov. Biopsihologija stresa in izgorelosti. [internet]. 2018. [cited 15.2.2019]. Dosegljivo na: https://www.burnout.si/izgorelost-sai/stres-sai/biopsihologija-stresa-in-izgorelosti